Září je měsíc, kdy se loučíme s létem, ale v zahradě ještě nekončíme. Právě naopak – stále je to ještě vhodný čas na sázení. Vůně půdy po dešti, ranní mlhy na okraji záhonů a dozníváající sluneční paprsky vytvářejí prostor pro nový začátek. V září můžeme sázet zeleninu s krátkou vegetační dobou, cibuloviny pro jarní sběr, i ovocné keře a stromy, které potřebují před zimou zakořenit.
Tento článek je zahradním kalendářem pro ty, kteří chtějí podzimní dny využít k smysluplné práci v zahradě. Najdete v něm nejen seznam doporučených rostlin, ale i pohled na půdu, klima a systém, který je základem zdravé zahrady. Protože sázet nestačí – potřebujeme porozumět, proč a jak.
V září do půdy už pomalu proniká podzimní chlad, ale stále si drží dostatek tepla pro zakořenění a klíčení. A právě zeleniny s krátkou vegetační dobou dokážou tyto podmínky naplno využít.
Vybíráme především rychle rostoucí druhy, které:
Pokud máte záhon v závětrnější poloze, neváhejte použít netkanou textilii. Ochráníte tak rostliny před chladem a zároveň udržíte vlhkost půdy.
Zeleniny s krátkou vegetační dobou jsou jako tiché radosti září – nenápadné, ale
vděčné. Rostou rychle, bez potřeby zásahů, a často nás překvapí svou výdrží. Pokud je doplníte o několik lístků kopr, pažitku nebo řeřichy, vytvoříte si do října vlastní podzimní salátový záhon plný života.
Teplé dny v září umožňují:
1. Sběr posledních plodin – mrkev, řepa, petržel, brambory… zbytky rostlin (bez chorob) můžete zapracovat do půdy jako zelenou hmotu.
2. Odstraňování plevele – především těch, které by na jaře znovu rostly z kořenů (pýr, bodláky). Záhon očištěný od plevele je připraven lépe než ten, kde necháme nepozornost přezimovat.
3. Zelené hnojení – výsev facélie, hořčice, viky či jetele do uvolněných záhonů po sklizni. Nejenže brání růstu plevele, ale především obohacují půdu o živiny, chrání ji před deštěm a větrem, udržují mikroklima a strukturu.
4. Příprava půdy – kompost, zbytky rostlin, pečlivé překopání a překrytí. Září je vhodný čas pro hluboké zapracování organické hmoty – ještě předtím, než zamrzne.
5. Podzimní výsev – pokud chcete mít náskok na jaře, vysejte už teď odolné zimní saláty a některé listové zeleniny, které v chladných měsících zakořeníí a na jaře vyštartují jako první.
6. Mulčování – sláma, listí, stará tráva. Zakrytí půdy před zimou je jako přikrytí dekou – ochrání před výkyvy teplot, deštěm a erozí.
Zahrada v září už nepotřebuje uspěchané zásahy – potřebuje vědomý dotek, který respektuje její cykly. Když do ní v tomto období vložíme zelené hnojení, dáváme jí výživu i odpočinek a připravíme ji tak na zimu.
I my v LifeReset s radostí sázíme vikev do záhonů po brambořích, hořčici mezi česnek a cibuli a facélii tam, kde víme, že na jaře bude mrkev. Zelené hnojení je náš způsob, jak zemi vrátit zpět, co nám dala. Protože půda je živý organismus, se kterým se bavíme prostřednictvím sázení.
Sázet v září znamená myslet na jaro. Ne na jeho kalendářní datum, ale na to první jaro v zahradě – když se roztopí poslední sníh, půda se trochu prohřeje a ze země začne vycházet zeleň, kterou jsme zaseli v tichu podzimu. Jednou z takových plodin je právě česnek.
Nejvhodnější čas pro sázení česneku je od poloviny září do konce října – podle toho, jak teplý podzim přichází. Důležité je, aby stroužky stihly zakořenit, ale nezačaly nadzemně růst.
Půda by měla být:
Sázíme do hloubky 5–7 cm, špičkou nahoru, ve sponu aspoň 10 cm. A před výsadbou – nechte česnek na pár dní nadýchat se na slunci. Tak, jak to dělali i naši předkové.
Doporučujem Vám podívat se na webinář Zazimování zahrady, ve kterém získáte praktické tipy, jak připravit půdu na zimu, využít zelené hnojení a správně zazimovat skleník, pařeniště či zeleninové záhony. Dozvíte se i, co ještě vysívat a jak dopřát zahradě regeneraci, aby na jaře opět prosperovala.
Podzim má v sobě zpomalení. Po letních vedrech a sklizni přichází čas, kdy se příroda ukládá k odpočinku. Ale ještě předtím nám dává možnost něco podstatného udělat – vysadit ovocné stromy a keře.
Při výsadbě nezapomínáme na zalévání, i když se může zdát, že půda je po deštích nasycená. Stromek či keř potřebuje kontakt s půdou, potřebuje usednout, přijmout nové místo jako domov.
Kopeme jámu vždy větší, než je kořenový bal. Na dno přidáváme kompost, ne čerstvý hnůj, ten by mohl kořeny spálit. Mulčujeme – slaměným mulčem, listím, posečenou trávou.
Půdu tak chráníme před výkyvy teplot i před vypařováním vlhkosti.
Více tipů na pěstování najdete i na našich sociálních sítích LifeReset.
To nejdůležitější, co si můžete z tohoto měsíce odnést, není seznam plodin. Je to postoj:
Pokud cítíte, že byste se chtěli o podzimní zahradě dozvědět více – zvU vás do mých online kurzů, kde se učíme nejen, co sázet v září, ale i jak budovat zahradu jako živý systém, který funguje bez chemie, v rovnováze s přírodou.
A pokud vás zajímá, jak pracuji s půdou během celého roku, podívejte se i na mou knihu Ako mať krásnu a jedlú záhradu a nenadrieť sa. Je to průvodce – nejen pro ruce, ale i pro duši.
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
