Striedanie plodín v záhrade: praktické tipy, čo sadiť po hrachu pre zdravú a úrodnú pôdu.

Co sázet po hrachu? Plodiny, které půdu využijí naplno

Hrách nám dá úrodu chutných lusků a zároveň během růstu tiše pracuje pro půdu – díky symbióze s hlízkovými bakteriemi váže do půdy dusík ze vzduchu. Právě proto je velmi důležité, co po něm budete pěstovat. Pokud záhon po hrachu dobře využijeme, můžeme získat další zdravou úrodu – a zároveň podpořit půdu na další roky.
V tomto článku se podíváme na to, co sázet po hrachu, abyste využili jeho přínosy naplno a nepromarnili potenciál obohacené půdy.

Co hrách zanechává v půdě

Hrách je rostlina, která půdě dává více, než si z ní bere. Jeho kořenový systém spolupracuje s hlízkovými bakteriemi, které dokáží vázat atmosférický dusík a přeměňovat ho na formu využitelnou pro rostliny.

Po sklizni hrachu tedy půda nezůstává vyčerpaná, ale naopak – je biologicky aktivní, vzdušná a obohacená o dusík. Pokud v půdě ponecháte i část kořenů (nevytrhnete celý trs, ale odříznete ho u země), dál se rozloží a podpoří strukturu půdy i mikroorganismy. To všechno dělá z hrachu výbornou předplodinu – tedy plodinu, po které můžeme pěstovat i náročnější rostliny, kterým by se po jiných kulturách nemuselo tak dařit.

Co sázet po hrachu? Plodiny, které půdu využijí naplno

Jaké plodiny sázet po hrachu?

Košťálová zelenina (zelí, kapusta, květák, růžičková kapusta)

  • Proč: jsou náročnější na živiny, zejména na dusík, který po sobě hrách v půdě zanechal
  • Kdy: sazenice vysazujeme od července do začátku srpna
  • Tip: velmi dobře fungují jako podzimní sklizeň, zejména po jarním hrachu

Cibulová zelenina (cibule, česnek, pórek)

  • Proč: potřebují dobře strukturovanou půdu bez čerstvého hnojení
  • Kdy: česnek na podzim, cibuli a pórek jako pozdní výsadbu
  • Tip: pokud se půda po hrachu jen jemně prokypří, nebude potřeba hluboké zpracování

Kořenová zelenina (mrkev, petržel, červená řepa)

  • Proč: mají rády půdu bez čerstvého hnoje, ale s dobrou strukturou a dostatkem živin
  • Kdy: výsev během léta nebo brzy na jaře další sezóny
  • Tip: po hrachu můžete vysít pozdní mrkev pro zimní uskladnění

Listová zelenina (špenát, mangold, salát)

  • Proč: rychle rostou, využijí živiny a zakryjí půdu
  • Kdy: srpen – září (druhá sklizeň)
  • Tip: vhodné i pro přezimování v mírné zim

Okurky, cukety (jen pokud je dostatek vláhy)

  • Proč: potřebují výživnou půdu a vláhu
  • Kdy: pouze v letních měsících po raném hrachu
  • Pozor: nejsou vhodné v suchých letech nebo bez dostatečného zavlažování

Brambory (rané odrůdy)

  • Proč: i když jsou náročné, mohou po hrachu růst v půdě s dostatkem dusíku
  • Kdy: pokud byl hrách pěstován brzy na jaře
  • Tip: ideální pokud plánujete brambory v rámci většího střídání plodin

Bylinky a kvetoucí rostliny (kopr, fenykl, heřmánek, měsíček)

  • Proč: přitahují opylovače a přispívají k biologické rovnováze
  • Kdy: průběžně během sezóny
  • Tip: fungují také jako ochranné rostliny – odpuzují některé škůdce
Co sázet po hrachu? Plodiny, které půdu využijí naplno

Čemu se po hrachu raději vyhnout?

Další luskoviny (fazole, bob, hrách znovu)

  • Luskoviny mají tendenci opakovanou výsadbou vyčerpávat mikrobiální rovnováhu
  • Mohou se hromadit choroby typické pro tuto skupinu rostlin
  • Půda nedostane nový impuls – systém stagnuje

Plodiny s vysokými nároky na fosfor a draslík (například rajčata, papriky) bez přípravy půdy

  • Ačkoli půda po hrachu obsahuje dusík, chybí jí fosfor a draslík, které tyto plodiny potřebují ve větším množství
  • Bez přidání kompostu nebo přírodního hnojiva mohou trpět nedostatkem živin

Takzvané „náročné“ druhy po pozdním hrachu (dýně, cukety, kukuřice)

  • Pokud jste hrách sklízeli pozdě, tyto druhy už nemusí stihnout dozrát
  • Navíc zatěžují půdu a snižují její biologickou stabilitu

Po každé luskovině nechte půdu projít jiným typem pěstování – ideálně listová, kořenová nebo košťálová zelenina. Další rok se můžete ke luskovinám opět vrátit – na jiné místo.

Co sázet po hrachu? Plodiny, které půdu využijí naplno

Jak připravit půdu po hrachu?

  1. Nechte kořeny v půdě – Nevytahujte celý trs i s kořeny, raději je odřízněte u země. Kořeny hrachu obsahují hlízkové bakterie a dusík – jejich rozklad dále půdu vyživuje.
  2. Jemně prokypřete bez orby – Zbytečně nepřekopávejte; mikroorganismy potřebují stabilní prostředí. Stačí prokypřit motykou nebo vidlemi do 5–10 cm.
  3. Doplňte uhlíkatou složku – Po dusíkaté plodině je vhodné vyrovnat poměr uhlíku: přidejte jemný mulč, slámu, nebo tenkou vrstvu kompostu.
  4. Zakryjte půdu rostlinami nebo mulčem – Nenechávejte půdu holou – buď něco zasaďte, nebo ji alespoň přikryjte. Zakrytá půda lépe drží vláhu, nezarůstá plevelem a zůstává biologicky aktivní.

Pokud po hrachu hned nesázíte, můžete vysít zelené hnojení – svazenku, hořčici či pohanku. Tyto plodiny nejen využijí zbytkový dusík, ale také připraví půdu na jarní výsadbu bez dalších zásahů.

Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.

Tiež sa ti môže páčiť

Chcete dostávať info o našej dobrodružnej ceste do Mexika?

Vyplňte údaje a budeme vám posielať aktuálne info z našej cesty.

Dostávajte najnovšie inšpirácie a tipy v e-mailoch