Datum první publikace: 19. 7. 2014
Poslední aktualizace a úprava článku: 20. 5. 2025
Přemýšlíte, jak si navrhnout krásný květinový záhon z trvalek, který bude nejen ozdobou vaší
zahrady, ale zároveň vás nebude stát mnoho času ani námahy? V tomto článku vám ukážu, jak ho
založit s ohledem na výběr místa, přípravu půdy, výsadbu i dlouhodobou péči. Inspirujte se
mými tipy, jak vytvořit harmonický a trvale kvetoucí prostor plný barev a vůní, který vám bude přinášet
radost po celé roky.
Zeleninová zahrada je pro mnohé synonymem dřiny. Místem, kde MUSÍ pracovat, kde je vždy nějaký plevel, škůdci, ale na druhou stranu i chutná zelenina. Někdy její plody vyváží všechna ostatní negativa.
Pro někoho je to relax, stejně jako pro jiného posilovna. Pro nás je to hlavně nádherné místo s příjemnou atmosférou. Miluji procházet se kolem záhonů, posadit se na jejich okraje z dřevěných trámů a doslova se „šťourat“ v zemi.
Představte si dlouhé řádky vysazené zeleniny někde vzadu za domem, kde je nikdo nevidí – tedy ani vy. Potěšení ze života zahrady máte jen tehdy, když doběhnete dozadu, jinak jste o tento důležitý proces a výsledek vaší práce ochuzeni.
Řádky, které třeba nestíháte plít a okopávat, jsou schované. A pokud ne, možná se uštvete jejich neustálou údržbou, jen aby sousedi a návštěva neřekli, jak zanedbanou máte zahradu. A možná si řeknete dost! Zrušíme to, vysadíme „trávník a túje“.
Jednou z možností, jak s pěstováním neskončit (protože vaše potraviny jsou vaše, opravdové a zdravé), je vytvořit si estetické a vysoce funkční vyvýšené záhony (o jejich výhodách a jak na to, se dočtete zde). Mohou mít různé tvary, velikosti, mohou být z různých materiálů a mít různý vzhled – od moderního až po venkovský.
Promyšleným designem (i po technické a funkční stránce) můžete ze zeleninové zahrady vytvořit umělecké dílo. Aby zahrada, i ta zeleninová, získala ten správný šmrnc, je potřeba do ní zakomponovat květiny.
Krásné, voňavé, vznešené – zkrátka pestře okouzlující poklady přírody, díky kterým vytvoříte příjemnou atmosféru na místě, které pro mnoho lidí znamená dřinu.
Právě z tohoto důvodu, aby zeleninová zahrada byla také místem odpočinku, krásy a zároveň velkou službou samotné zelenině, jsme se rozhodli ji doplnit květinovým záhonem.
Naši zahradu jsme opět svěřili do rukou odborníků. Tentokrát mladým zahradním architektkám Monice Gálové a Lucii Kováčové. Děvčata byla při tvorbě naší zahrady od samých začátků – od navrhování, vytyčení zahrady až po její realizaci, a to spolu s permakulturní designérkou Patrícií Černákovou.
Měly proto jasnou představu o tom, jaký květinový záhon vytvořit, aby spojily celou zahradu a pokračovaly v přírodním a tradičním stylu.
Můj tip
Než začnete plánovat záhon, věnujte pozornost výběru místa. Trvalkám se nejlépe daří na slunných nebo polostinných stanovištích, záleží však na konkrétních druzích. Sledujte sluneční svit během dne, typ půdy a míru vlhkosti.
Myslete také na to, jestli bude záhon u domu, podél plotu, na okraji svahu nebo jako samostatný ostrůvek uprostřed trávníku – každé umístění ovlivňuje nejen výběr rostlin, ale také jejich kompozici, viditelnost a celkový efekt v zahradě. Ideální je, když nový květinový záhon z trvalek přirozeně zapadne do kompozice celé zahrady a zároveň zvýrazní krásu prostoru, ve kterém se nachází.
Děvčata si připravila projekt, půdorysy záhonů, seznam květin i materiálů na založení záhonů.
„Záhon vytvoříme podle principů Anglické školy osmnácti druhů květin,“ vysvětluje mi Lucie Kováčová.
Ptám se, co to znamená, a ona mi odpovídá:
„Podle anglické školy by mělo být v záhonu optimálně 18 druhů trvalek, abychom dosáhli efektu krásného květinového záhonu a ne překombinované džungle.“
Poslouchám jejich povídání a postupně si uvědomuji, že navrhnout takový záhon vůbec není jednoduché. Opakovaně jim zdůrazňuji, že záhon by měl být co nejvíce bezúdržbový.
Monika mě ujišťuje:
„Samozřejmě, všechny rostliny jsou trvalky, které se každoročně samy obnovují a hlavně jsou to naše tradiční rostliny, které můžeš vidět v předzahrádkách starých babiček. Právě ty jsou velmi odolné a silné, protože jsou naše a zvyklé na naše podmínky.“
Ideální období pro výsadbu trvalek je jaro nebo podzim. Jaro je skvělé pro rychlý start rostlin, podzim zase umožní rostlinám dobře zakořenit a na jaře vyrazit v plné síle. Vyhněte se ale výsadbě během veder nebo sucha. Aby vaše zahrada kvetla od jara až do podzimu, kombinujte trvalky s různou dobou kvetení. Do záhonu můžete zakomponovat také cibuloviny, jako jsou tulipány nebo narcisy – ty rozkvetou už brzy na jaře a jako první přinesou barvu do zahrady, zatímco se trvalky teprve probouzejí.
Když jsem uviděla sazenice květin, byla jsem velmi překvapená. Byly mezi nimi květiny, které skutečně vídám v předzahrádkách domů v naší vesnici. Ale byly tam i takové, které se na mě usmívají už u naší brány – řebříček obecný, tedy myší ocas.
Zasadili byste ho mezi okrasné květiny?
„Tento řebříček je už kultivar, což znamená, že je vyšlechtěný tak, aby byly potlačeny některé jeho přirozené vlastnosti a naopak zvýrazněny ty, které mají okrasnou nebo jinou požadovanou funkci,“ říká Lucie a ukazuje mi levanduli, na které je jasně vidět velmi sytá barva květů.
„Kultivary bylinek se mohou používat do čajů nebo na jiné využití, ale právě jejich léčivá vlastnost může být šlechtěním potlačena a výsledný účinek může být o něco slabší než u planě rostoucích druhů,“ upozorňuje mě Monika.
Zahradní architektky také tvrdí, že není dobré mít v zahradě jen monokultury – tedy ve velkém vysazený pouze jeden druh květin, keřů, stromů nebo zeleniny. Právě pro dosažení rovnováhy by v zahradě mělo být zastoupeno více typů vegetace.
Co se květin týče, nejlépe je používat zmíněné tradiční druhy – takové, jaké rostou v našem okolí na polích, loukách a v lesích. Myslíte si, že takový záhon může vypadat příliš obyčejně nebo divoce?
Nemusí! Správnou kombinací květin lze vytvořit zajímavé barevné záhony, které navíc kvetou od jara do podzimu.
Květiny už samy o sobě jsou nádherné. Jejich krásu můžete ještě zvýraznit tím, že je správně „obujete“. Co to znamená? Vytvořit jim zajímavý prostor k sázení – v našem případě záhon se suchou zídkou.
Pokud totiž chcete, aby záhon držel tvar a nezasahoval do něj trávník, vytvořte mu okraj. Můžete použít staré cihly, kameny, kusy dřeva, nebo i již zmiňovanou suchou zídku.
Ze starých střešních tašek, dřeva, kamene a cihel jsme spolu s architektkami a účastníky workshopu o zakládání květinových záhonů u nás v sadu vytvořili nádherný organický záhon.
Bylo to zábavné skládání materiálů tak, aby do sebe dobře zapadly a vytvořily stabilní oporu.
„Nejvíc mě právě bavilo skládání suché zídky, protože při této činnosti jsem si skvěle odpočinula,“ pochvalovala si Beatka, která si takto mimochodem „unikla“ ze stereotypu matky dvou dětí.
Suchá zídka dodala naší zahradě neuvěřitelné kouzlo. Tím, že není rovná a úhledná, ale křivolaká jako sama příroda, dodala zahradě plastický a kreativní ráz.
Zídku jsme na několika místech přerušili odpočinkovými zónami.
„Květiny byste si měli užít i tak, že si mezi ně sednete, nadechnete se jejich vůně, a co je velmi důležité – dotknete se jich,“ zdůraznily zahradní architektky.
Přímo v záhonu proto vznikly z starých trámů lavičky.
„Velmi rády do záhonů používáme rostliny, které do záhonu vnesou lehkost a vzdušnost.
Jsou to různé druhy okrasných travin. Výborně se hodí právě do odpočinkových zón, k lavičkám, protože lákají k dotyku a hlavně děti si s nimi rády hrají a jejich pohybem ve větru získává záhon na dynamice. Navíc ve vás vzbudí dojem, že se můžete zhluboka nadechnout,“ vysvětlila Lucie.
Když už mají květiny „boty”, musí mít i „šaty“. Záhon jsme vystlali kartonem, který potlačí růst trávy, což je velmi jednoduchý způsob, jak si připravit půdu pro výsadbu. Do záhonů jsme, stejně jako u zeleninových, dali staré dřevo, které stejně jako houba nasákne vodou a zásobuje rostliny vláhou.
Do půdy jsme přidali trošku odpočatého hnoje, aby měla dostatek živin a květiny mohly přijít do země.
„Nejčastější chybou, nebo spíš mýtem je, že si při sázení lidé vyhloubí jamku, zalijí ji vodou a do ní zasadí rostlinu. To ale není nutné. Jestli půdu zalijeme minutu před výsadbou, nebo až po, už není tolik podstatné, navíc si ušetříte sázení do bláta, což není příliš praktické,” upozorňuje Monika a Lucia to také zdůrazňuje – „Vitalitu rostliny nijak výrazně neovlivní zálivka půdy před sázením, rostlina se ujme stejně.“
Do připraveného záhonu jsme natáhli geotextilii, která sice není ekologickým materiálem, ale v poměru k práci, kterou nám ušetří tím, že není třeba záhon příliš často plít a rostliny se nebudou nadměrně rozrůstat, jsme ji nakonec použili.
Geotextilii jsme po výsadbě zakryli slámou, která také udržuje vlhkost a teplo. Záhon jsme tedy ve finále oblékli do teplého slámového „svetru“, na kterém jeho krása jen vyniká!
Rostliny jsme rozmístili podle základních pravidel. Nižší druhy po okrajích, vyšší do středu, přičemž právě vyšší – kosterní rostliny jako delphinium jsme kombinovali s těmi, které mají bohaté listy a dovedou jim být oporou. Například denivky (hemerocallis), třapatky (echinacea), kopretiny (margaréta).
Můj tip – jaké rozestupy mezi rostlinami?
Trvalky vysazujte tak, aby mezi sebou měly prostor. Obvykle jim stačí 30–50 cm podle velikosti. Pamatujte na to, že dorostou, a aby záhon za rok nebyl přeplněný. Raději ať vám zůstane kousek prázdného místa, než potom přesazovat.
To, čeho se hlavně Janči obával, bylo, aby oblouk nepůsobil kýčovitě. Naštěstí díky své jednoduchosti a prostotě materiálů výborně zapadl do zahrady. Otázku opor pro vysoké květiny jsme vyřešili také velmi kreativně. Stačily nám latě ze starého roštu postele, odřezy z dubu a barvy.
Kulaté odřezy jsme už spolu s dětmi připevnili na latě, a díky hlavně Jakubkově pomoci jsme z opor udělali usměvavé smajlíky, kteří nás vítají hned při vstupu do zahrady. Radost do takové zahrady chodit! A ještě ji nemusíme schovávat!
Můj tip – jak pečovat o trvalkový záhon?
Trvalky vyžadují minimální, ale pravidelnou péči. Nepotřebují každodenní sprchu. Zalévejte je raději vydatně, ale méně často, aby se voda dostala až ke kořenům. V horku je ideální zalévat brzy ráno nebo večer. Po odkvětu je vhodné některé květy odstřihnout, půdu doplňovat kompostem a občas přesadit přerostlé kusy. Na podzim můžete některé rostliny zakrýt slámou nebo chvojím. Záhon tak lépe přečká zimu.
Naše zahrada je tedy jiná, efektivní a krásná. Přináší nám každodenní radost, protože si ji užívají všechny naše smysly – chutná, voní, láká k doteku, těší oči a dokonce ji lze i slyšet.
Jak? Tím, že do ní lákáme život – užitečný hmyz, ptáky, ještěrky… Zahradě i těmto živým bytostem, které neodmyslitelně patří i k životu člověka, uděláte radost, pokud jim nabídnete vodu – napajedlo.
Jak říká Erika Galanská, permakulturní designérka pro školní dvory a zahrady – voda je základ, voda je život. V malém jezírku nebo i v obyčejném starém hrnci s vodou vznikne živý dokument koloběhu přírody, který uchvátí nejen děti, ale i dospělé.
Jsou to ty vzácné okamžiky, kdy na chvíli vypnete a zamyslíte se nad prostými otázkami – co to je ve vodě? Nebo nad těmi filozofickými – jak úžasná a dokonalá je příroda… Zvířátka nakrmte a ona se vám přijdou odvděčit svou společností.
Pověste u zahrady ptačí budku nebo vyrobte pro bzučící návštěvníky hmyzí hotel. Už nikdy nebudete v zahradě sami. Společnost vám budou dělat tvorové, kteří vám zastaví čas a připomenou sílu přírody. A i to je součást atmosféry, kterou vaše zahrada může mít.
FOTO: www.helenakurus.sk a www.tomasbencik.com
Více fotografií na Lifereset Facebooku.
Související články:
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
Naše projekty
Plníme si povinnosti
