Co ještě můžete sázet a vysévat v červenci?

Zdieľať

Horké letní dny jsou tady a mnozí zahrádkáři si myslí, že červenec je už jen o sklizni a odpočinku. Ale právě naopak – pokud přemýšlíte, co sázet v červenci, máte před sebou spoustu možností. Tento měsíc je ideální na výsev a výsadbu druhů, které vám přinesou úrodu na podzim, i na zkrášlení zahrady bylinkami či květinami.

Pokud už máte v záhonech prázdná místa po cibuli, česneku nebo raných bramborách, červenec je skvělý čas dát půdě nový impulz. A nejde jen o užitkové rostliny – červenec přeje i výsadbě letniček, trvalek a aromatických bylin, které z vaší zahrady udělají letní ráj.

Současně však přichází období dovolených a možná si kladete otázku: jak zvládnout zahradu bez stresu, když chcete na několik dní odjet? Díky principům permakultury a praktickým tipům si dokážete zahradu nastavit tak, aby fungovala i bez vaší každodenní přítomnosti.

V tomto článku se dozvíte, co sázet v červenci, jak připravit půdu, zvládnout horka i škůdce a jak proměnit letní zahradu v prostor odpočinku, krásy a inspirace.

Zelenina, kterou lze vysévat v červenci (a proč to stále stíháme):

I když jsou letní dny horké a záhony už částečně zaplněné, červenec rozhodně neznamená konec pěstování. Naopak – pokud jste právě sklidili česnek nebo cibuli, máte k dispozici připravená místa, kam můžete vysévat další druhy zeleniny. Stačí vybrat správné odrůdy a myslet na to, aby stihly dozrát do příchodu prvních mrazíků.

Hrách – rychle rostoucí odrůdy (např. cukrový hrách) lze vysévat pro ranou podzimní sklizeň. Vhodné do oblastí s delší sezónou. Pokud se vysévá po polovině července, je třeba počítat s menším výnosem, ale stále je šance na sklizeň.
Karotka (mrkev Lenka) – výsevy do poloviny července jsou běžné, ideální pro podzimní sklizeň. Po tomto termínu už může být vývoj příliš pomalý.
Pekingské zelí – červenec je ideální čas na výsev pro sklizeň v září/říjnu, protože den už není tak dlouhý jako na jaře a rostliny nevykvétají.
Ředkvička (Viola) – červenec je pro druhý výsev ideální, zejména pokud jde o odrůdy pro podzimní sklizeň.
Kedluben (např. Moravia, Luna) – hlavně z předpěstovaných sazenic, abychom stihli sklidit před mrazíky. Výsev v první polovině července je v pořádku.
Salát (Herkules, Faraon) – můžete vysévat i v červenci, jen je důležité vybrat letní odrůdy a zajistit polostín nebo netkanou textilii, aby salát nevybíhal do květu.
Kopr (Moravian) – výsevy jsou možné během celého léta, ideální meziplodina.

Tip: Přímý výsev v létě může být náročný kvůli horku. Proto doporučujeme vysévat do sadbovačů a sazenice přesazovat na záhon večer nebo při oblačném počasí – a poté zakrýt půdu mulčem. O tom, jak kombinovat druhy zeleniny v jednom záhonu a dosáhnout zdravé úrody, se více dozvíte ve webináři Jak sázet na smíšeném záhonu s 17 výsadbovými plány na celý rok.

Více tipů na pěstování najdete i na našich sociálních sítích LifeReset.

Příprava půdy po první sklizni

Po sklizni raných plodin (např. česneku) můžete připravit půdu jednoduše:

Odstraňte zbytky mulče (např. slámy) – je to jednodušší než pletí plevele.
Půdu prokypřete vidlemi – bez obracení vrstev, pouze pro provzdušnění.
Nekopeme – šetříme strukturu půdy i své síly.

Červenec není jen o zelenině – je to také ideální čas na sázení a doplnění bylinek

Pokud jste si je nestihli předpěstovat na jaře, teď máte druhou šanci. Bylinky jsou vděčné a mnohé z nich se vám odvděčí úrodou ještě do podzimu. Navíc je zvládnou pěstovat i začátečníci – a skvěle se hodí jako společenské rostliny do smíšených záhonů.

Které bylinky můžete ještě sázet v červenci:

Bazalka – teplomilná, ale pokud ji zasadíte do květináče nebo k rajčatům, rychle vyroste. Potřebuje slunce a pravidelnou zálivku.
Kopr – kromě opakovaného výsevu do záhonů ho můžete vysévat i mezi okurky nebo ředkvičky.
Koriandr – rychle roste a v chladnějších oblastech vydrží až do prvních mrazíků. Dobře se kombinuje s košťálovinami.
Petržel naťová – její výsev je stále možný. Klíčí pomaleji, ale při pravidelné zálivce se dočkáte bohaté nati na podzim i přes zimu.
Máta – nejlépe ji zasadit do nádoby, aby se nerozšířila po celé zahradě. Má ráda polostín a vlhkou půdu.
Mateřídouška, saturejka, dobromysl – trvalé bylinky, které můžete vysazovat jako sazenice i nyní. Rychle zakoření a přečkají zimu.

Bylinky můžete pěstovat v zeleninových záhonech jako ochránkyně – mnohé odpuzují škůdce a přitahují užitečný hmyz. Skvěle se také kombinují s květinami nebo tvoří základ bylinkového záhonu či spirály.
Pokud hledáte inspiraci, jak bylinky na zahradě uspořádat, kam je zasadit a co s čím kombinovat, podívejte se na webinář Jak sázet na smíšeném záhonu.

Jaké květiny můžete vysazovat v červenci?

Díky teplému počasí a dlouhým dnům můžete do zahrady přinést ještě víc barev a vůní. A to nejen výsevem, ale také výsadbou květin z květináčů, které spolehlivě zakoření i v tomto období.

Co vysévat v červenci

Dvouletky – jako macešky, náprstníky či sedmikrásky. Vyséváme je nyní, aby stihly do podzimu vyrůst a kvetly hned na jaře.
Letničky pro rychlý efekt – například měsíček lékařský, lichořeřišnice, třapatka zářivá (rudbékie), které vyrostou a vykvetou ještě tuto sezónu.
Květiny do podzimních kytic – jako astra, flox, cínie nebo chryzantéma.

Co vysazovat z květináčů:

Pokud si květiny kupujete v zahradnictví jako sazenice, můžete je v červenci vysazovat prakticky kdykoli, je však důležité:

zalévat je pravidelně – ideálně brzy ráno a ke kořenům,
zastínit je během prvních dnů – aby dobře zakořenily,
kombinovat je se zeleninou nebo bylinkami – pokud zakládáte smíšené záhony.

Letní výsadby se hodí zejména k dotvoření květinových záhonů, okrajů zahrady, chodníků nebo nádob na terase. Díky nim bude zahrada působit upraveně a živěji i ve druhé polovině léta. Pokud máte pocit, že váš květinový záhon působí neuspořádaně nebo mu chybí šmrnc, začněte s návrhem. V kurzu Květinový ráj najdete návod, jak si květiny rozvrhnout tak, aby záhon kvetl postupně od jara do podzimu, barevně ladil a zároveň byl jednoduchý na údržbu.

Škůdci v červenci – jak je řešit udržitelně

Červenec je měsíc, kdy mšice, dřepčíci, molice nebo mravenci nabírají na síle. Teplo, sucho a oslabené rostliny po sklizni jsou pro ně ideálním prostředím. Mnozí zahrádkáři po nich sahají po postřicích – ekologických, domácích nebo chemických. Zkušenost však ukazuje, že postřik řeší jen následek, nikoliv příčinu.
V našem přístupu se na zahradu díváme jako na živý celek, kde škůdce není nepřítel, ale signál narušené rovnováhy. Pokud je zahrada zdravá, vzdušná, rozmanitá a plná přirozených predátorů, škůdci nemají šanci ovládnout scénu.

Jak na škůdce systémově

1. Rostlinná prevence – vysévejte druhy, které přirozeně odpuzují škůdce (například měsíček, aksamitník, bazalka).
2. Podpora predátorů – slunéčka, zlatoočky, ptáci a žáby vám s kontrolou populace pomohou lépe než jakýkoli postřik
3. Bariéry a pasti – síťové sáčky na hlávky brokolice nebo květáku proti dřepčíkům, případně žluté lepové desky na molice.
4. Biologické postřiky – například z neemového oleje (2 čajové lžičky neemového oleje + 1 čajová lžička saponátu na 1 litr vody). Postřik je nutné opakovat zejména po dešti.
5. Zdravá půda a mikroklima – mulčování, pestré výsadby, polopropustné plůtky. V zahradě, kde proudí vzduch a vlhkost se drží pod mulčem, nehrozí masové šíření škůdců.

Kompletní systém a konkrétní návody, jak na slimáky či dřepčíky bez chemie, najdete v mém webináři Jak na škůdce bez chemie, který je součástí kurzu Vypěstuj.

Zalévání a ochrana před suchem – jak přežít horké léto

V červenci půda na mnoha místech doslova „praží“. Zejména pokud je odkrytá a bez ochrany, dokáže se přehřát natolik, že se voda okamžitě odpaří a rostliny začnou trpět stresem.

Zahrádkáři se tak často dostávají do začarovaného kruhu nekonečného zalévání – což je časově i vodohospodářsky náročné.

Co funguje efektivně a dlouhodobě?

Zdravá půda, která dokáže udržet vodu. A k tomu se dopracujeme především těmito kroky:

1. Mulčování jako klíčový nástroj

Mulč tvoří ochrannou vrstvu, která:

snižuje odpařování vody z půdy,
chrání před extrémním přehříváním,
brzdí růst plevelů a udržuje půdu kyprou.

Použít můžete slámu, posekanou trávu (mírně proschnutou), listí nebo kompost. V řádcích, kde už máte silnější rostliny (například rajčata, cukety), můžete mulč aplikovat přímo. U drobných výsevů zakryjte alespoň meziřádky, abyste mladé rostlinky neudusili.

2. Zalévání s citem – ne častěji, ale důkladněji

Zaléváme raději jednou za 2–3 dny do hloubky, než každý den jen povrchově. Voda by měla proniknout alespoň 10–15 cm do půdy. Nejlepší čas na zalévání je ráno nebo večer, kdy slunce není tak silné a voda se stihne vsáknout.

3. Zakrytí čerstvých výsevů

Pokud vyséváte nové rostliny přímo do záhonu, přikryjte půdu bílou netkanou textilií nebo jutovým pytlem. Zabráníte tak vysychání a zajistíte ideální podmínky pro vzcházení.

4. Promyšlená výsadba

Rostliny vysazované do zamulčované a předem prolité půdy mají lepší start. Sazenice se rychleji zakoření, což snižuje jejich náchylnost k suchu a teplotním výkyvům.

Pokud se chcete tématu věnovat do hloubky, rozebírám jej v webináři Mulčování – první krok k bohaté úrodě, kde najdete konkrétní typy mulče, tloušťky vrstev, vhodnost podle půdy a další praktické rady.

Jak odjet na dovolenou a nenechat zahradu trpět

Letní prázdniny jsou často obdobím, kdy zahrádkář čelí dilematu: odjet si odpočinout – nebo
zůstat a zalévat? Zahrada však nemusí být důvodem ke stresu. I v červenci ji lze připravit tak, aby několik dní fungovala bez vaší přítomnosti – a úroda neutrpěla.
Chcete se na odjezd připravit krok za krokem?
Připravila jsem pro vás praktický webinář Jak odjet na dovolenou a nezbláznit se, kde ukazuji konkrétní systém, který používáme i my – s plně osázenou zahradou, domácími zvířaty a bez stresu z návratu.

Zuzana Matúšová Girgošková

Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.