Přemýšlíte, co sázet v červnu? Tento měsíc je ideálním obdobím pro vědomý vstup do druhé poloviny sezóny. Půda je teplá, dny dlouhé a rostliny mají výborné podmínky pro rychlý růst. Nemusíte mít sazenice ani začínat od nuly – stačí se naladit na rytmus půdy, záhonů a přírody. Ještě stále je čas vysít zeleninu, bylinky i ochranné rostliny.
Tyto konkrétní odrůdy nejsou jen „co se ještě dá“, ale jsou přímo šlechtěné pro pozdější výsev, odolnost vůči horku nebo kratší vegetační cyklus. Ve spojení s dobrým mulčováním, výběrem polostinného stanoviště a mírným přihnojením (například kompostovým výluhem) můžete získat druhou, plnohodnotnou úrodu.
Zároveň jsou skvělou volbou pro smíšené záhony – neubírají sousedním rostlinám místo ani živiny.
Pokud už máte na zahradě za sebou první vlnu výsevů, právě teď můžete plánovat druhou – podzimní úrodu, která vám prodlouží sezónu až do října.
Zde je přehled druhů, které při červnové výsadbě nebo výsevu stihnou dorůst a přinést plody na podzim:
Podzimní sklizeň je v mnoha ohledech stabilnější než letní – méně extrémních výkyvů teplot, menší tlak škůdců a delší dny poskytují zelenině ideální podmínky pro vývoj. Navíc v době, kdy jiným na zahradě sezóna končí, vy ještě sklízíte – a to je ta pravá odměna za vědomé plánování.
Ne všechno se ale v červnu ještě vyplatí sázet. Některé plodiny potřebují delší vegetační dobu, nižší teploty na klíčení nebo výjimečně dobré podmínky, které v letních měsících jednoduše chybí.
Zde je přehled toho, co bychom v tomto období raději odložili na podzim nebo příští jaro:
Hrách, špenát (jarní odrůdy), ředkvička pro jarní sklizeň – tyto druhy rychle vybíhají do květu a trpí suchem.
Pokud jste už měli na záhonu například ředkvičku, znovu ji tam hned nevysévejte. Půda je unavená a náchylná ke škůdcům.
Letní měsíce s sebou nepřinášejí jen hojnost slunce a růstu. Na zahradě se začíná dít i něco dalšího – mšice, dřepčíci, mravenci, molice… Přicházejí tiše, ale často se rozšíří rychleji, než stihneme zareagovat.
Běžný postup bývá jasný – sáhneme po postřiku. Možná ekologickém, možná domácím, nebo – v krajním případě – chemickém. Ale to, co tím děláme, je jen zalepení rány náplastí. Příčinu tím neřešíme.
Ne proto, že zahrada není dostatečně postříkaná. Ale proto, že je ve nevyváženém stavu:
Představte si dům, ve kterém se nevětrá a je příliš vlhko. I tam se množí plísně, roztoči, hmyz. Zahrada není jiná. Pokud má být zdravá, potřebuje být: slunná, vzdušná, biologicky pestrá a nesmí být příliš zastíněná ani uzavřená.
Škůdci jsou součástí zahrady. Stejně jako včely, slunéčka nebo žížaly. Nechceme je všechny zničit, chceme je dostat do rovnováhy. A toho lze docílit jen systémovým přístupem.
Proto doporučuji holistický přístup, kde se nezaměřujeme jen na symptom, ale hledáme příčinu a cestu k udržitelnosti. 5-krokový systém ochrany zahrady s konkrétními postupy a příklady najdete ve webináři: Jak na škůdce bez chemie
Součástí je i bonusová videolekce „Jak na slimáky bez chemie“, která vám ukáže, jak nastavit záhon tak, aby slimáci jednoduše ztratili chuť zůstat.
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
Naše projekty
Plníme si povinnosti
