Pěstování nemusí být dřina a stejně tak nemusí být úspěšné jen s použitím umělých hnojiv a chemických postřiků. Jsem lektorka permakulturních kurzů a permakulturní designérka. Za deset let mám vyzkoušeno, že nejlepší recept na bohatou a zdravou úrodu je přemýšlet!
Efektivní zahrádkář víc přemýšlí, než dře. Co to znamená, že víc přemýšlí? Že je zvědavý a snaží se přírodě porozumět. Nehledá zkratky a rychlá radikální řešení. Na zahradě pracuje kontinuálně s vědomím, že nic v přírodě nevznikne ze dne na den – ani les, ani louka, ani samočinná zahrada. Trpělivost, zvědavost a systematičnost.
Jsem sice designérka přírodních zahrad, ale zároveň jsem pragmatická, systematická a mám ráda uspořádanost. Ne v tom smyslu mít dokonalý anglický trávník a různé frakce barevného štěrku, ale v tom, jak si zajistit na sebe navazující úrodu po 9 měsíců v roce, nebo jak vypěstovat nádhernou kvetoucí zahradu od časného jara až do pozdního podzimu. Pojďme se spolu podívat, jak učím své kurzisty plánovat si novou pěstitelskou sezónu.
Zatímco půda pod sněhem odpočívá, efektivní, permakulturní zahradník přemýšlí a plánuje. Klíčem k efektivnímu pěstování a plánování je:
Ve spolupráci s měsíčníkem Zahrádkář vám nabízím k nahlédnutí jeden z mých článků zde.
Neplýtvat, nepostrádat a dbát na vyváženost času, energie a peněz. Pojďme se na to podívat ještě detailněji. Potřebujeme vědět, jaký potenciál má naše zahrada pro pěstování:
Další informace potřebujeme vědět o sobě. Jaká jsou má očekávání a jaký je můj jídelníček. Abyste si rozšířili obzor informací o této problematice.
Jaký je můj prostor pro pěstování? Mám prostor 3×3 m², tedy 9 m², nebo pěstitelskou plochu 40 m²? Na 9 m² dokážeme vypěstovat celou paletu zeleniny, ale od každého trochu – pro obohacení našeho jídelníčku. Chce to zapojit intuici, kreativitu, koncepčnost a držet se kontinuity. A potom to jde! Záhon je neustále zelený, plný plodů od časného jara až do pozdního podzimu. Při „velkých očích“ na velké zahradě je užitečné si říct, kolik času chci na zahradě trávit. Mám představu, že chci být plně soběstačný, pak musím tomu odpovídajícím způsobem vynaložit úsilí, což při plné potravinové soběstačnosti znamená rozloučit se se zaměstnáním, protože naše zahrada se jím stane.
Nezáleží na tom, zda máte malý pěstitelský prostor nebo velkou zahradu – klíčem k úspěchu je promyšlený plán, správná kombinace rostlin a nepřetržitá kontinuita výsadeb. Pokud si nejste jistí, jak efektivně využít svůj prostor a dosáhnout maximální úrody, v minikurzu od 7.– 9. 4. vám ukážu, jak na to!
Společně vytvoříme záhon, který bude produktivní od časného jara až do pozdního podzimu, a naučíme se, jak ho přizpůsobit vašim časovým a energetickým možnostem.
Kondice půdy vypovídá o její kvalitě, zapisujeme si choroby a škůdce, pokud jsme na zahradě už pěstovali a není to naše první sezóna. Stav půdy lze zlepšit systematickou prací na jejím budování. Jaké mám podmínky? Pěstuji na Oravě nebo v Dunajské Lužné? Mám zahradu na větrném kopci, v mrazové kotlině, nebo na chráněném jižním svahu? To všechno ovlivňuje, jaký pěstitelský systém si nastavíme. O tom už ale v komplexních kurzech. V tomto článku chci přinést informace, na které je dobré myslet, abychom na zahradě s přírodou nebojovali jako s větrnými mlýny.
Druhá otázka je, pro kolik osob potřebuji úrodu vypěstovat? Pro rodinu se dvěma dětmi, nebo pro tři generace na jednom dvoře? Pěstuji pro rychlou spotřebu čerstvých potravin, nebo chci uskladňovat? Například sušit rajčata, vyrobit si domácí vegetu. Chci mrazit například špenát, kopr, brokolici, květák, růžičkovou kapustu? Mám sklep?! Umím uskladnit kořenovou zeleninu, dýně, cibuli, česnek, brambory…
Mít přiměřeně, abychom se nezbláznili, nebo naopak nic nepostrádali. Učím dělat si o tom záznamy, napsat si to na papír. Mám tabulky, které vedou studenty k tomu, aby si vytvořili představu o svých potřebách a reálných možnostech zahrady. Je dobré si do tabulky sepsat velikost plochy, počet osob a vytvořit si seznam oblíbené zeleniny. Z toho lze odvodit počet sazenic či semínek. Co bude výsledkem takového plánování? Váš pěstitelský seznam. Vyhnete se vyhozeným penězům za nepotřebné sazenice a semínka. Na zahradě poroste to, co skutečně i jíte.
Seznam zeleniny je užitečné vytvořit si podle následujícího klíče. Jak často vaříme? Jen o víkendech, nebo i během týdne? Vaříme jen večeře, nebo i obědy na denní bázi? Jíme jako přílohu pouze brambory a rýži, nebo je v našem jídelníčku i bramborovo‑dýňová kaše, cuketové či řepné placky. Skvělou přílohou je řepný salát nebo celerový. Z celeru můžeme dělat škvarky, hranolky a ze řapíkatého celeru například smoothie. Výborné jsou cuketové koláče i chleba. Stravování podle toho, co vypěstujeme na zahradě, nám dokáže otevřít úplně nové obzory a zpestřit náš jídelníček k nepoznání.
Snažím se jako profesionál přinášet inspirace pro širokou veřejnost. Proto ráda publikuji i v médiích. Vím však, že to samo o sobě nestačí a mnozí z vás chcete být profesionálem pro svou vlastní zahradu. Nabízím vám balíček kurzů, jak efektivně a ekologicky pěstovat – Kurz Vypěstuj, a jak si navrhnout vlastní přírodní ráj – Kurz Naplánuj. Upřímně se těším z každé další ekologické zahrady.
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
