Datum první publikace: 23. 3. 2015
Poslední aktualizace a obnovení článku: 14. 8. 2025
Zkuste si představit, jak kráčíte zahradou lemovanou pestrými, voňavými a jedlými keři. Takovou, která vás láká k doteku, vybízí se zhluboka nadechnout, na chvíli si posedět a pozorovat život v ní. Takovou malou oázu, v níž najdete únik od rychlého světa.
Pokud nejsou záhony a okrasná zákoutí vaší vášní, alternativou může být prostý živý plot. Ale skutečně živý!
Keře jsme sázeli na podzim, proto jsme na závěr využili k mulčování to, čeho bylo na zahradě nejvíc – spadané listí ze stromů.
Ohraničení pozemku je v našich končinách samozřejmostí. Velmi oblíbené jsou právě betonové ploty nebo ploty vysazené jedním druhem dřeviny, nejčastěji tújí. Z měst a vesnic se vytrácejí přirozené, rozmanité živé ploty. Vyžadují totiž čas a energii na údržbu.
Zároveň keře či dřeviny potřebují čas, aby vyrostly v krásný a efektivní plot. Nejsou hned jako většina produktů dnes na trhu. Negativa jsou nesporná.
Uvědomujete si však jejich výhody? Pestrá, zelená, voňavá zahrada příjemně působí na celkovou psychickou pohodu člověka a zkvalitňuje život. Podle odbornice na školní zahrady Eriky Galanské poznáme živou zahradu tak, že v ní najdeme děti.
Pestré květy, hmyz, ptáci a sladké plody je přilákají a postarají se o jejich zábavu, a také o dostatek podnětů k poznávání světa.
Živá zahrada působí na všechny smysly – zrak tím, že je krásná, čich, protože voní, hmat, jelikož láká k doteku, a její plody chutnají. Téhož efektu dosáhnete správnou kombinací rostlin určených k výsadbě živých plotů.
Naši zahradu tvoří starý ovocný sad a v jeho srdci ukázková permakulturní zahrada. Tvoří ji vyvýšené záhony z přírodních materiálů, jako jsou dřevěné trámy, staré cihly a kámen.
Lemují ji květinové záhony z našich tradičních květin, takových, jaké mívaly v předzahrádkách naše babičky.
Do tohoto harmonického přírodního konceptu jsme samozřejmě potřebovali vytvořit živý plot, který by nerušeně splynul se zahradou. Touto úlohou jsme pověřili zahradní architektky Ing. Moniku Gálovou a Ing. Lucii Kováčovou.
Požadavky na ně byly následující – vytvořit živý plot, který bude kvést od jara do podzimu, bude částečně jedlý, voňavý, přitáhne zvířata i hmyz a zároveň nebude náročný na údržbu. Úkol jako pro Popelku :-).
Keřům bude trvat asi dva roky, než se zapojí do živého plotu a naplno začnou plnit svou funkci.
Zahradní architektky si připravily projekt, v němž navrhly plot v různých výškových úrovních od 1,5 m až do výšky dvou (tří) metrů.
Nakombinovaly vyšší keře hlohyni (Pyracantha), ptačí zob (Ligustrum), zlatice/zlatovku (Forsythia), pustoryl (Philadelphus) a nižší dřišťál (Berberis), vajgelu (Weigela), svídu (Cornus) tak, aby si nestínily a neomezovaly se v růstu.
Jarními keři, jako je zlatice/zlatovka (Forsythia) či šeřík (Syringa), se plot začne na jaře probouzet do prvních barev. Keři kvetoucími v létě, jako jsou komule/buddleja (Buddleja), vajgela (Weigela) či pustoryl (Philadelphus), bude postupně ožívat do plného rozkvětu a plodů.
„Na podzim ozdobí tento živý plot zlaté a červené barvy listů zlatice (Forsythia) a vajgely (Weigela).“
Jelikož v zimním období v našich podmínkách nekvete až tak velké množství keřů vhodných do živého plotu, zahradní architektky navrhly keře s barevnou kůrou, jako je svída (Cornus), a s plody, které na keřích zůstávají až do pozdní zimy – hlohyně (Pyracantha), kdoulovec/japonská kdoulovnice (Chaenomeles) – a stálezelené keře, jako ptačí zob (Ligustrum), kalina (Viburnum) a hlohyně (Pyracantha), kterým listy zůstávají na větvích po celý rok.
Koncept pestrého plotu sjednotily nepravidelným opakováním některých druhů keřů, aby nepůsobil chaoticky.
Zakompnovali do něj i vysoké okrasné trávy ozdobnice (Miscanthus), které jej provzdušní a dodají mu dynamiku. Navíc vytvoří zimní efekt. Trávy lákají k dotyku, pohlazení. Velmi oblíbené jsou zejména mezi dětmi. Asi proto, že ve vánku či větru jsou stejně živé jako ony samy.
V době velkých polemik o kvalitě a bezpečnosti potravin se lidé stále více spoléhají na zeleninu a ovoce z vlastní zahrady. Ne v každé je prostor a možnost je pěstovat. Živý plot může být v tomto případě jednou z alternativ.
Monika a Lucie do toho našeho navrhly jedlé keře jako dřín (Cornus), rybíz (Ribes), kdoulovec (Chaenomeles), který svými zlatožlutými plody připomíná citrony, a muchovník (Amelanchier) s plody podobnými borůvkám. Plodů by mělo být dostatek, dokonce i na zavařování.
Na své si přijdou i zvířecí návštěvníci. Zejména ptáci vytvoří na zahradě příjemnou zvukovou kulisu. Potravu či prostor pro hnízdění jim zajistí keře hlohyně (Pyracantha).
Ptáci jsou predátoři nežádoucích hmyzích hostů, stejně jako užitečný hmyz, který doplňuje bzučením zvukovou kulisu a opyluje kvetoucí keře.
Perličkou skutečně živého živého plotu jsou vznešení motýli. Rájem pro ně je motýlí keř komule/buddleja (Buddleja), díky němuž budeme mít po celé léto a zčásti i na podzim vznešené potěšení pro duši.
Foto: ZMG. Díky zajímavé kombinaci keřů bude kromě květinových záhonů i živý plot pastvou pro oči, sluch, chuť i duši.
Dnešnímu světu vládne čas. Každý ho máme málo, proto se většina obává, aby nebyla otrokem své zahrady. O živý plot je nutné se starat. Ale i trávník na zahradě je třeba sekat… Péče o živý plot přitom není až tak náročná. Ostatně to byla i jedna z podmínek.
Máme-li určité požadavky na výšku plotu nebo toužíme po tom, aby byl stále krásný a pravidelně kvetl, je potřeba minimálně prosvětlovací řez. Neměli bychom zapomínat na vystříhávání odumřelých nebo odkvetlých částí a také na řez do námi požadované výšky.
Pod kvetoucími nebo volně rostoucími živými ploty si můžete představit nestříhané živé ploty. Jsou určené do zahrad právě takovým zahrádkářům, kteří touží po zahradě řešené v harmonii s přírodou a mají sice dostatečně velký prostor, ale málo času na údržbu.
Tento typ živého plotu potřebuje pro růst vyčlenit šířku alespoň 2 m. Čím je plot rozmanitější, tím je odolnější vůči škůdcům a chorobám. Je barevnější po celý rok, protože můžeme kombinovat různé kontrasty a kombinace barev květů, listů, plodů či kůry. Také jeho vůně bude výraznější.
Co se týče druhového složení, vybíráme keře z našich domácích druhů, které nacházíme i ve volné přírodě. Doplňujeme je o keře, které sice nejsou původem od nás, ale v našich podmínkách se aklimatizovaly a daří se jim velmi dobře.
Do kvetoucího živého plotu je také důležité vybírat druhy s rychlejším růstem, aby si keře byly schopné navzájem konkurovat. Při samotné výsadbě je důležité přihlížet k jejich budoucí velikosti a nesázet je příliš nahusto.
Monika a Lucie jsou mladé zahradní architektky (absolventky Zahradní a krajinné architektury Slovenské zemědělské univerzity v Nitře), které se věnují designu a realizaci okrasných zahrad v duchu zahradničení podle vzoru přírody, ve formě tvorby venkovských a květinových zahrad, s využitím našich tradičních domácích rostlinných druhů a materiálů.
Sledují také moderní trendy jako Shabby chic, Provence a Cottage design. Současně se snaží při tvorbě využívat principy permakultury.
FOTO: helenakurus.sk
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
