Datum první publikace: 27. 4. 2021
Poslední aktualizace a obnovení článku: 15. 7. 2025
Z různých stran neustále slýchám – chceme bydlet více v přírodě, pěstovat si vlastní zeleninu a žít v souladu s přírodou. Díky za tento silný trend. Většinou to říkají mladí lidé, kteří právě založili rodinu a kteří, stejně jako my, touží dát dětem víc.
Na našich permakulturních kurzech slýchám často ještě jednu věc – mít zahradu, pěstovat, žít v souladu, ale nenadřít se. Jak na to? V permakulturní zahradě má všechno hlavu a patu. Co je tedy ideální pěstovat na zahradě, aby to zvládl i líný zahradník?
V našem trojkurzu můžete získat všechny výše uvedené kurzy za zvýhodněnou cenu. Je to ideální volba, pokud nevíte, jak začít s permakulturou.
Je dobré mít v tom jasno, protože díky motivu víme, co sledujeme, a svůj záměr tak rychle neopustíme. Protože když člověk vydrží a investuje svůj čas, energii a peníze, nevzdá to – jelikož začátky jsou těžké – tak přibližně po třech až pěti letech překročí kritickou hranici. Proč je důležité znát svůj motiv a jít si za tím?
Protože pravda je taková, že každá zahrada – přírodní i „nepřírodní“ – si vyžaduje určitou míru péče. I v permakulturní zahradě je nutné pracovat. Rozdíl oproti té konvenční či moderní s trávníkem a okrasnými dřevinami je v tom, že práce není úmorně nesmyslná.
V permakulturní zahradě má všechno svůj význam, propojení. Je to systém, který má hlavu a patu díky tomu, že vychází z pravidel fungujících v přírodě.pravidiel fungujúcich v prírode.
Jedna věc je žít v harmonii s přírodou a představovat si, jak v ní odpočíváme, a druhá je se na zahradě i realizovat. Nedívat se na zahradu jen jako na obraz z okna obýváku.
Proto opakuji – práce v permakulturní zahradě je nezbytná, ale na rozdíl od konvenčního pěstování není nesmyslná.
Člověk má být na zahradě hospodář, ne otrok. Dosáhnout tohoto stavu znamená zahradu a její dění dostatečně promyslet a rozplánovat.
K tomu slouží permakulturní design, tedy plán toho, jak chceme, aby náš život na zahradě vypadal, co všechno chceme pěstovat, chovat, vybudovat a na zahradě dělat.
Permakulturní design není jen návrh výsadeb. Je to komplexní plán veškerého dění na pozemku – od štípání dřeva, sušení ovoce, grilování s přáteli, přes parkování až po případný chov zvířat.
Zachycuje náš život od současného období až po stáří. Myslí na to, že jednou můžeme mít jiné priority a potřeby.
Na našich permakulturních kurzech učím lidi tento postup: Nejprve sbíráme informace o pozemku a potom o sobě. Informace o pozemku sbíráme pozorováním, zjišťováním a ověřováním.
Slouží nám k tomu, abychom zjistili, jaký potenciál má náš pozemek a zahrada, a dokázali ho proměnit ve výhody, díky nimž nemusíme na zahradě dřít.
Prvním krokem je tedy pozorování a mělo by trvat alespoň jeden rok. Pozorovat pozemek během deště, sněhu, slunce, větru i mrazů. Ideálně dva roky, abychom si ve druhém roce mohli vypozorované i ověřit.
Ve fázi zjišťování potřebujeme zajít za sousedy a zeptat se jich na zkušenosti s pěstováním a chovem v regionu, ve městě, na vesnici či přímo v naší ulici.
Díky tomu jsme přišli na to, co se u nás nevyplatí vysazovat, čemu se nedaří, a ušetřili jsme peníze.
Zajímali jsme se o historii pozemku a dozvěděli jsme se, že v našem sadu je navezeno několik nákladních aut odpadu z trnavského cukrovaru, což zásadním způsobem změnilo postupy při budování zahrady. Při zjišťování historie můžete narazit na to, že vaše zahrada byla kdysi pietní místo, skládka či intenzivně obdělávané pole.
Pokud ještě nemáte svůj pozemek a nechcete udělat chybu při jeho výběru, rádi vám pomůžeme a poradíme, jak si vybrat svůj vysněný pozemek.
Při svépomocném navrhování zahrady učíme lidi pozorování na základě živlů. Nejprve si vytiskneme katastrální mapu pozemku a v terénu zapisujeme zjištěné informace.
Začínáme sledováním slunce. Kde máme nejslunnější část pozemku, kde je případně trvalý stín, v jakém místě zapadá slunce v zimě a v jakém v létě.
V případě více zastíněného pozemku zakreslujeme do tzv. stínové mapy. Mít dopředu naplánovanou zahradu ještě před stavbou domu je velmi užitečné. Můžeme tak předejít situacím, kdy garáž stojí na nejslunnějším místě vhodném pro skleník či koupací jezírko a pod.
Chodíme po pozemku v různých časech a obdobích a pozorujeme, jak nám proudí větry. Tento údaj slouží například k tomu, abychom podpořili opylování třešní nebo rakytníků – vysadíme pár po větru. Naopak, pokud plánujeme chov zvířat, nestavme kurník či chlév po větru k terase.
Vítr je na zahradě užitečný i k tomu, aby po dešti rychleji vysušil.
Obehnání pozemku betonovým plotem to znemožňuje. Vlhko a teplo prospívají choroboplodným zárodkům, plísním a škůdcům. Řešením jsou polopropustné ploty, které část větru zpomalí a propustí a část zachytí.
Myslíme tím ideálně živé ploty, kde keře zachytávají i hluk a prach, anebo ploty na principu laťkových, kde se střídá pevná překážka a mezera.
Je dobré srážky odpozorovat – myslíme tím i sněhové – během celého roku. Sledujeme, kde se voda i sníh zdržují, zda máme na pozemku vlhčí a sušší místa. Ideální je při výběru pozemku najít takový, který má i vodní zdroj, jako potok, pramen či přírodní jezero.
Voda je základní podmínkou pro lidský život i pro život přírody. Proto je v permakultuře voda top prioritou, tedy snaha zadržet vodu na pozemku co nejdéle, opakovaně ji v systému použít a celkově zadržovat vláhu v krajině.
Samozřejmostí je zadržování dešťové vody ze střech. U velkých svažitých pozemků je to budováním swales (svejly) – tedy příkopů a mezí, v nichž se voda zachytává a nestéká přímo dolů. Vodu zachytáváme také budováním jezírek, kdy vytváříme větší či menší vodní plochy.
Mají vliv na celý život na zahradě: na mikroklima pozemku, které je v létě vlhčí a více ochlazované a naopak v zimě ohřívané. Na život divokých zvířat, jako jsou ptáci, ještěrky, hmyz či netopýři, kteří se budou u jezírka shromažďovat.
Vaše dítě i vy sami budete mít díky jezírku soukromou pozorovatelnu, domácí kino a spoustu podnětů, kvůli nimž budete do zahrady chodit. Voda je život.
Kousek půdy vezmeme mezi prsty a sledujeme, zda je drobivá, pevná, sypká, vlhká, nebo spíše písčitá, jílovitá, kamenitá apod., zda voní a pro odvážnější i jak chutná. Ideální stav úrodné půdy je ten, který známe z lesa: voňavá, chutná, úrodná černozem.
Typ půdy opět určuje naše pěstitelské plány – nejen co se týká zeleniny, ale i květin a stromů. Pro zeleninu můžeme vytvořit vyvýšené záhony s dovezenou nebo postupně vybudovanou úrodnou půdou.
Při výsadbě stromů už půdu samozřejmě nedovážíme, ale přizpůsobujeme výsadbu podmínkám. Ke živlu půda patří i terén.
Málokdo vidí potenciál ve svažitém pozemku. Svah na pozemku nám pomáhá vytvářet mikroklima. Pomáhá nám při práci s vodou – díky gravitaci můžeme vodu svádět tam, kam potřebujeme.
Samozřejmě pokud zdroj vody neleží zrovna u paty svahu. Svah umožňuje budování teras, které jsou při orientaci na jih opět ideálními slunečními pastmi.
Při budování jezírek je dobré myslet na prevenci. Břehy jezírka je vhodné vytvarovat tak, aby se i po náhodném pádu člověka nebo zvířete do vody daná bytost dokázala po březích, tvarovaných do etáží jako schody, dostat ven.
Je dobré napříč vodní plochou umístit velké větve či kmen stromu, kterého se může člověk zachytit. V rámci prevence je prioritou dětem vysvětlit, že si u jezírka mohou hrát, ale ve stabilní poloze – jedno kolínko a ruka na zemi.
Děti před nebezpečím neochráníme tím, že jim vytvoříme ideální prostředí, ale tím, že je naučíme, jak správně reagovat. Stejně jako neschováváme před dětmi nůž, ale učíme je, jak s ním pracovat.
Všechny informace o pozemku si zakreslíme do mapy – od vlhkých míst přes slunná či větrná. Teď jsme na řadě my a naše představy a potřeby. Každý člen by si měl sám za sebe vypracovat tzv. ZRUŠ tabulku.
Tedy co všechno chci na pozemku chovat – Z jako zvířata. Mám na paměti, že nejen pes, ale i divocí ptáci, ještěrky, hmyz či ježci jsou přínosem pro náš ekosystém.
Když si je zapíšu, budu při budování struktur myslet i na napajedla, úkryty či krmítka. Myslím na to, že teď slepice nechci, ale v důchodu je třeba rád chovat budu.
R jako rostliny znamená nejen vysadit známé stromy jako jabloň, ale například i mišpuli, kdouloně či moruši. Z keřů kromě rybízu a angreštů také arónii, rakytník, muchovník.
Myslet i na popínavé rostliny, jako jsou akébie, goji, schizandra. Všechny jsou to jedlé „popínavky“, které mohou zdobit fasádu domu či garáže. Nám obtáčejí terasu.
Položím si otázku, co všechno chci na pozemku dělat ráno, odpoledne, večer, na jaře, v létě či na podzim, v aktuálním věku a za deset, dvacet let. Teď to může být posezení s kamarády a v důchodu to může být vaření marmelád či kutilství ze dřeva. Na jaře jde o výsevy, v létě o zpracování a na podzim o uskladnění, ale také o přípravu dřeva.
Ráno sbírám bylinky na čaj či vajíčka slepic a nosím jim vodu, ke svačině trhám rajčata, k obědu zeleninu do polévky a navečer chodím zalévat.
Na to všechno se myslí při vytváření permakulturního designu. Je to komplexní analýza našeho života na zahradě.
Představují vše, co chceme vybudovat. Navazují na vše dosud zmíněné. Jsou to hospodářské stavby pro zvířata, záhony pro rostliny, ale také parkovací místo pro naše auto.
Je to letní kuchyně na zpracování úrody i sklep na její uskladnění. Také dílna, lavička, napajedlo i skleník.
Struktury, které jsme si vypsali v tabulce ZRUŠ, si nakreslíme ve stejné měřítku, v jakém máme mapu, do níž jsme si zapsali údaje o pozemku. Vystřihneme si je a přemisťujeme je po mapě. Je to efektivnější než struktury do mapy zakreslovat a znovu překreslovat.
Zapojíme logiku, obyčejný selský rozum i intuici. Struktury, které používáme často, umisťujeme blízko domu. Sklep si například nedáme na konec velkého pozemku, protože do něj pravděpodobně budeme chodit často. V zimě, když napadne sníh, může být chodník kluzký nebo nedostupný.
Mysleme na to, že jednou budeme starší a daleké chození po velkém pozemku s bedničkami zeleniny pro nás bude namáhavé.
Letní kuchyně otočená na jih může být v létě neobyvatelná kvůli vysokým teplotám. Při rozmístění hospodářských staveb se inspirujte starými dvory našich předků. Ve velké a často i malé zahradě se hodí suché WC, abyste špinaví nemuseli chodit dovnitř. Výborná je i solární sprcha.
Zahradní domek na nářadí je dobré umístit u záhonů. K pěstitelským záhonům dejte kompostéry. Pokud máte krb, myslete na to, že někde na pozemku budete muset skladovat metrové dřevo. Stejně tak ho bude potřeba nařezat na menší kusy.
Také je dobré nechat průjezd nákladnímu autu do dvora, abyste dřevo nemuseli od brány přenášet kolečkem.
Každý chlap bude rád, když má na svém pozemku či zahradě dílničku, ve které se může realizovat.
Při výsadbě stromů pamatujte na to, že jednou budou velké a mohou stínit buď vám, nebo vašim sousedům. Při koupi stromů se vždy informujte, jaký má strom podnož – ta určuje, jak velký vyroste. Bylinky pěstujte blízko domu, nejlépe co nejblíže ke kuchyni, aby vzdálenost nebyla překážkou pro ranní bylinkový čaj.
Skleník nejlépe opřete o jižní stěnu některé z budov.
Základy permakultury najdete v našich dvou knihách. K nim doporučujeme kolečko „dobří sousedé“ pro sázení zeleniny podle vhodných kombinací a balíčky semínek. Vše najdete v našem e‑shopu.
Jezírko by mělo být centrem zahrady. Vybudujte ho na místě, odkud na něj bude vidět odevšud – i z hlediska bezpečnosti. Kurník umístíme ideálně pod stromy, aby si slepice mohly zobat popadané ovoce, a nejlépe s orientací na východ.
U úlů se včelami myslete na jejich rozletovou zónu – přibližně tři metry, ve které by se neměli pohybovat lidé. Napajedla pro ptáky a hmyz dejte tam, odkud je můžete s radostí pozorovat. Hmyzí hotely rozmístěte kolem záhonů.
Například skleník opřený o jižní stěnu kurníku. Zelené části rostlin můžu hned hodit slepicím a od slepic vybrat trus do nádoby a připravit hnojení pro skleník.
Dětské hřiště umístíme na místo, které je z domu dobře viditelné. Cestu k němu děláme co nejpřímější a bezbariérovou pro případ, že bude třeba rychle zasáhnout.
Chodníky k frekventovaným strukturám, jako jsou garáž, dílna, sklepy, záhony, by měly být zpevněné. Nejlépe, když jsou vybudované z recyklovaných materiálů, jako je stará cihla, štěrk či jiný materiál. Během deštivého počasí tak nebudete mít bláto jako překážku pro utržení zeleniny do polévky.
Mnohé z vyjmenovaných struktur se vám mohou zdát pro vaši zahradu zbytečné. Pravda je taková, že dobrá síť struktur představuje zázemí, díky němuž nemusíme chodit dovnitř, ale můžeme na zahradě strávit celý den i několik měsíců v roce.
Pohyb na zahradě bude velmi komfortní a praktický. Dobrá infrastruktura nám usnadní práci na zahradě a ušetří spoustu času. Více příkladů a informací, jak si zahradu sofistikovaně naplánovat, najdete v naší knize Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa.
Jarní pozdrav a vašim projektům spoustu skvělých nápadů.
Čtěte další inspirativní články:
Novinárka, blogerka, lektorka a matka piatich detí. Autorka kníh Ako mať krásnu jedlú záhradu a nenadrieť sa, Alžbetka s Klárkou si vysnívali čarovnú záhradku, Útulný a zdravý domov. Tvorkyňa filmu V zdravom dome žijú šťastní ľudia. Lektorka kurzov zdravého bývania, zdravého interiérového dizajnu a ekologického staviteľstva.
Najpredávanejšie knihy pre deti aj dospelých
